Znak břevnovského kláštera

(později břevnovského a broumovského kláštera)
v podobě břevna a růží začal být používán možná již ve 14. století, za opata Oldřicha z Ruzowitz (1366–1381).

Znak je rozložen na dvou štítech; popis je stranově orientován z pohledu štítonoše.

V pravém modrém štítu kosmé břevno (ostrev) o třech sucích, většinou v barvě stříbrné, vyskytuje se také v tzv. barvě přirozené, výjimečně též zlaté. Jde o tzv. mluvící znamení, narážející na legendu o založení kláštera.
Jinou interpretaci uvádí M. Vilímková (Vilímková, Preiss, Ve znamení břevna a růží, s. 149): břevno s trojicí odseknutých větví symbolizuje údajně právo opata k mýcení lesů, a tím k osazování krajiny.

V levém modrém štítu tři šikmá stříbrná břevna, z nichž prostřední je zdobeno třemi červenými růžemi. Štíty jsou převýšeny uprostřed infulí a vpravo ven obrácenou berlou. Na místo tří břeven v levém štítu se někdy objevuje i břeven pět; břevna jsou také někdy napokos (kosmá břevna).
Původně byla na prostředním břevnu růže jen jedna, podle jednoho z atributů zakladatele kláštera sv. Vojtěcha Slavníkovce; vyskytuje se také v barvě zlaté.
(Snad interpretace incipitu vojtěšské legendy Brunona z Querfurtu Nascitur purpureus flos.)

V minulosti užíval někdy opat znak s ostrví (tj. pravý štít samostatně), a konvent kolektivně (coby korporátní osoba) znak s břevny a růžemi (tj. levý štít samostatně).