Znak břevnovského kláštera

Znak břevnovského kláštera (později břevnovsko-broumovského opatství)

v podobě břevna a růží začal být používán (doložitelně) ve 14. století, za opata Oldřicha z Ruzowitz (1366–1381).

Znak je rozložen na dvou štítech; popis je stranově orientován z pohledu štítonoše.
V pravém modrém štítu kosmé břevno (ostrev) o třech sucích, v barvě stříbrné, tzv. přirozené, výjimečně také zlaté. Jde o tzv. mluvící znamení, narážející na legendu o založení kláštera.
V levém modrém štítu tři šikmá stříbrná břevna, z nichž prostřední je zdobeno třemi červenými růžemi. Štíty jsou převýšeny uprostřed infulí a vpravo ven obrácenou berlou. Na místo tří břeven v levém štítu se někdy objevuje i břeven pět; břevna jsou také někdy napokos (kosmá břevna).

Původně byla na prostředním břevnu růže jen jedna, podle jednoho z atributů zakladatele kláštera sv. Vojtěcha Slavníkovce; vyskytuje se také v barvě zlaté.

V minulosti užíval někdy opat znak s ostrví (tj. pravý štít samostatně), a konvent kolektivně (coby korporátní osoba) znak s břevny a růžemi (tj. levý štít samostatně).