Znak břevnovského kláštera

(později břevnovského a broumovského kláštera)
v podobě břevna a růží začal být používán možná již ve 14. století, za třiadvacátého opata Oldřicha II. z Ruzowitz (1366–1381).

Znak je rozložen na dvou štítech; popis je stranově orientován z pohledu štítonoše.

V pravém modrém štítu kosmé břevno (ostrev) o třech sucích, většinou v barvě stříbrné, vyskytuje se také v tzv. barvě přirozené, výjimečně též zlaté.
Jde o tzv. mluvící znamení, narážející na historii založení kláštera.
Jinou interpretaci uvádí Vilímková a Preiss 1989, s. 149: břevno s trojicí odseknutých větví symbolizuje údajně právo opata k mýcení lesů, a tím k osazování krajiny.

V levém modrém štítu tři šikmá stříbrná břevna, z nichž prostřední je zdobeno třemi červenými růžemi. Štíty jsou převýšeny uprostřed infulí a vpravo ven obrácenou berlou. Na místo tří břeven v levém štítu se někdy objevuje i břeven pět; břevna jsou také někdy napokos (kosmá břevna).
Původně byla na prostředním břevnu růže jen jedna, podle jednoho z atributů zakladatele kláštera sv. Vojtěcha Slavníkovce; vyskytuje se také v barvě zlaté.
(Snad interpretace incipitu vojtěšské legendy Brunona z Querfurtu Nascitur purpureus flos.)

V minulosti užíval někdy opat znak s ostrví (tj. pravý štít samostatně), a konvent kolektivně (coby korporátní osoba) znak s břevny a růžemi (tj. levý štít samostatně).

Literatura (výběr):
Buben, Milan M. Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích II./II: mnišské řády. Praha: Libri, 2004, s. 57.
Holub, Bonifác. Paměti farnosti u sv. Markéty v Břevnově a blízkého okolí. 1. vyd. 1890. 2. vyd. Praha: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, 2014 [= PB 21], s. 12n. [autor uvádí variantu znaku obvyklou v té době v klášteře broumovském].
Král z Dobré Vody, Vojtěch. Heraldika: souhrn pravidel, předpisův a zvyklostí se zvláštním zřetelem ku zemím koruny České. Praha: Rudolf Štorch, 1900, s. 219.
Štorm, Břetislav. Znaky stavu kněžského v zemích českých. Olomouc: nákladem Družiny literární a umělecké, 1929, s. 25.
Vilímková, Milada, a Preiss, Pavel. Ve znamení břevna a růží: historický, kulturní a umělecký odkaz benediktinského opatství v Břevnově. Praha: Vyšehrad, 1989, s. 13 a 149.
Zenger, Zdeněk M. Česká heraldika. Praha: Vyšehrad, 1978, s. 134n.

O pečetích břevnovských opatů a konventu např.:
Stehlíková, Dana in Hejdová, D., Preiss, P., a Urešová, L. (red.). Tisíc let benediktinského kláštera v Břevnově. Praha: Benediktinské opatství sv. Markéty, 1993, s. 44–49.
Oulíková, Petra, Konventní pečeti svatojiřského a břevnovského kláštera v Praze. In: Paginae historiae: sborník Národního archivu (Sv. 24, č. 1 / 2016). Praha: Národní archiv, 2016, s. 219–232.
Stehlíková, Dana, a Sommer, Petr. Krypta kláštera v Břevnově. Praha: PSSPPOP, 1985, s. 22.
Stehlíková, Dana. Pečetí břevnovských a broumovských benediktinů do roku 1638. In: Bláhová, Marie, a Hlaváček, Ivan (edd.) Milénium břevnovského kláštera (993–1993): sborník statí o jeho významu a postavení v českých dějinách. Praha: Karolinum, 1993, s. 173–196.

Znak břevnovského kláštera s iniciálami opata Bennona II. Löbla [Benno Abbas Brzewnoviensis] a s letopočtem 1745; oltář v kapitulní síni.

Nová grafická podoba tradičního znaku Benediktinského arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty (břevnovského kláštera); vlevo obvyklá forma s převýšením znaku, uprostřed bez převýšení, vpravo jednoštítová varianta. Jaro 2021, návrh Ondřej Koupil, realizace studio Stará škola.