Nová kniha břevnovského arciopata Prokopa Siostrzonka

Prokop Siostrzonek, Svatá země: z pouště do Jeruzaléma srdcem, vzpomínkami, rozjímáním a modlitbou.
Fotografie Stanislav Přibyl
Edice Poutník, Karmelitánské nakladatelství 2019
Brož., 192 stran
Knihu můžete zakoupit v e-shopu KNA,
v prodejnách Karmelitánského nakladatelství
a také v Infocentru břevnovského kláštera.

Meditace o místech, kde se setkávali a setkávají lidé s Bohem a Bůh s lidmi.
Texty břevnovského arciopata Prokopa Siostrzonka doprovázejí snímky redemptoristy Stanislava Přibyla.

„Prokop Siostrzonek nabízí nejen zajímavé informace o Svaté zemi, ale především osobní prožitek, který čtenáře inspiruje k jeho vlastní meditaci. Jeho úvahy ocení všichni ti, kteří se do Svaté země vydávají a knížku přibalí do svého zavazadla, aby se s ní při návštěvě poutních míst posadili někde stranou a snažili se odkrýt to podstatné. Poslouží však stejně dobře i těm, kdo tam z nejrůznějších důvodů nevyrazí, přesto však biblická místa nosí ve svém srdci. Postřehy a úvahy otce Prokopa jim tato místa přiblíží skoro tak, jako by tam osobně byli.“
Petr Křížek, teolog a zakladatel CK Křížek, anotace pro KNA


 

V klášterním Infocentru také nabízíme:

Petr Prokop Siostrzonek - arciopat břevnovského kláštera  
Edice OSUDY, vydavatel Radioservis a.s., 2018
Váz., 248 stran, fotografie v textu

Osudy arciopata břevnovského kláštera Petra Prokopa Siostrzonka, na jejichž základě vznikla knižní podoba cyklu vysílaného Českým rozhlasem Vltava, vypovídají o síle víry a touhy, o smyslu života v pospolitosti. 
Narodil se do doby, v níž měly u nás být řeholní řády s jejich mnohasetletým duchovním posláním vymazány ze života i z paměti. Co mladého muže Petra, úspěšného studenta českotěšínského gymnázia, vedlo k rozhodnutí této svévoli čelit, zasvětit svůj život kněžskému poslání a tajně vstoupit do pronásledovaného benediktinského řádu? Po sametové revoluci přišel s několika stovkami korun do zchátralého Břevnova, který dnes vzkvétá po všech stránkách, a spolu s ním také benediktinský Broumov. 
„Rodičům jsem vděčný i za to, že mě nikdy nenutili chodit do kostela z povinnosti. Ukázali mi hlavně svým životem, svým postojem, co pro ně víra znamená. Že není něčím, co oni prosazují slovy, ale spíše činy. Když jsem se později v dospívání dostal k mnišskému životu a vůbec k celé tradici mnišské a benediktinské, velmi se mi zalíbil výrok jednoho z mnichů: Naše bohatství není to, co vyděláme, ale to, co jsme schopni ušetřit. Naším pokrmem není to, co sníme, ale co jsme schopni strávit. A naší vírou není to, co vyznáváme pro svoje potěšení, ale co jsme schopni naplnit ve svém životě.
Dodatečně jsem si uvědomil, jak se tato moudrost plně odrážela v životě mých rodičů, a že mě nenápadně vedli k tomu, aby víra byla přirozenou součástí mého života. Že o ní nemusím ani příliš mluvit, ale spíše jí žít a prostě v ní být.“

Ranní zamyšlení s Prokopem Siostrzonkem
Karmelitánské nakladatelství, 2008
Váz., 90 stran

Prokop Siostrzonek píše v Ranních zamyšleních vesele i vážně o tom, jak můžeme dobře naplnit všední i sváteční čas, jeden den i celý rok. Jsou určena každému, kdo si přeje do dne vstoupit „tou správnou nohou“, kdo kolem sebe chce šířit pokoj…

„Jsme-li k sobě upřímní, přiznáme si, že se často probouzíme v podivném vnitřním rozpoložení či v zajetí negativních myšlenek. Z vlastní zkušenosti také víme, že naše ranní postoje – závist, zlost, úzkosti, sebelítost, ale i radost, trpělivost, spokojenost a láska – ovlivňují následně naše jednání, vztah k druhým lidem a k Bohu. Velmi proto záleží na tom, co uděláme ráno jako první. Staří mniši doporučovali po probuzení nejprve otevřít ústa ke chvále Boží. Věděli dobře proč: „první zaměstnání, kterým se duch ráno zabývá, zůstává“.


Prokop Siostrzonek & Ondřej Koupil,
Besedy o obnově břevnovského kláštera 
Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, 2007 [= Pietas benedictina 13]
šitá vazba v měkkých deskách, 192 stran

Rozhovor Ondřeje Koupila s představeným břevnovského kláštera Petrem Prokopem Siostrzonkem. Kromě konkrétních vzpomínek na cesty, které vedly k dnešku, se v besedách dostalo i na obecnější otázky mnišského života a vztahu kláštera a jeho okolí. Fotografie z klášterního archivu a z cyklu Jindřicha Štreita z roku 1993.

1. 12. 2019